„Jmenuji se Jan a nÄ›kolik let jsem Ĺľil s depresĂ. Byly dny, kdy jsem nedokázal vstát z postele, kdy jsem se cĂtil prázdnĂ˝ a zbyteÄŤnĂ˝. Rodina se snaĹľila pomoci, ale uvnitĹ™ jsem byl uvÄ›znÄ›nĂ˝ ve vlastnĂch myšlenkách. LĂ©ky mi pĹ™inesly trochu klidu, ale neĹ™ešily prázdnotu v srdci.
Pak jsem zaÄŤal s ÄŤtyĹ™tĂ˝dennĂ terapiĂ AllesOkay. Zpočátku jsem byl skeptickĂ˝, ale dal jsem tomu šanci. V prvnĂm tĂ˝dnu jsem cĂtil jen jemnĂ˝ náznak klidu, jako kdyby se ve mnÄ› poprvĂ© po dlouhĂ© dobÄ› otevĹ™elo malĂ© okĂ©nko. DruhĂ˝ tĂ˝den byl těžkĂ˝ – vyplavily se starĂ© vzpomĂnky a bolesti. Ale mĂsto toho, abych se jich bál, nauÄŤil jsem se je pĹ™ijmout. TĹ™etĂ tĂ˝den jsem poprvĂ© pocĂtil radost z maliÄŤkostà – ĂşsmÄ›v na ulici, svÄ›tlo slunce. A ÄŤtvrtĂ˝ tĂ˝den? Tam jsem si uvÄ›domil, Ĺľe deprese nenĂ konec, ale vĂ˝zva, kterou mohu pĹ™ekonat.
Dnes uĹľ vĂm, Ĺľe kdyĹľ pĹ™ijde těžkĂ˝ den, mám nástroje, jak se zvednout. Terapie mi ukázala, Ĺľe i v nejtemnÄ›jšà noci mĹŻĹľe zasvĂtit svÄ›tlo.“



